Škola života

K blížícímu se konci francouzského předsednictví se rojí jako vždy spousty komentářů, tentokráte ale mají povětšinou jednotný tón: Obdivují rozhodnost Sarkozyho, konkrétně Kateřina Šafaříková v LN ho chválí za to, že nečekal až se ta pomalá demokratická Unie dohodne, a jal se jednat (jakoby s jejím mandátem) na vlastní pěst, rychle a efektivně.

A právě v tom tkví klíč k ovacím: Nicolas Sarkozy dal Evropanům ochutnat opojný pocit, že jejich klub je hybatelem světových událostí, že je tím, kdo udává tón. Na chvíli je zbavil komplexu méněcennosti tváří v tvář USA, jeho energičnost na chvíli setřela nálepku, že unie je k uzoufání pomalá byrokratická mašina, která se bojí rozhodnout.

Evropa pod jeho vedením mluvila jedním hlasem a konala. - a to proto, že měla opravdu jen jediný hlas, všechny ostatní byly umlčeny!

Intelektuálové jsou unešeni rychlostí efektivitou nové vlády, zdůrazňují, jaká je škoda, že za ČR to nevezme do rukou někdo podobně energický, a Francie se už nabízí, že kdyby nám to nešlo, jejich silný Duce to vezme i na další půlrok.

Koukám se na to a mrazí mě v zádech - je tohle mechanismus, kterým Hitler nadchnul Německo? Tím, že se postavil do čela oslabené říše a dal jí, výměnou za diktaturu, silné a rozhodné vedení? A taky mu tleskali i v zemích které už zanedlouho trpěly německou nadvládou, a říkali svým rozvážným demokraciím, "podívejte se, tak takhle se to dělá"? Opravdu jeden jediný Sarkozy oblbne elity Evropy natolik, aby mu dali neomezené pravomoce (=prominuli mu obcházení už teď slabých mechanismů chránících demokracii)?

Bojím se další evropské diktatury, a trochu i toho, že mocenské mechanismy zjistí, že nadšení z Vůdce po čase upadá a evropskému národu je třeba dodat nadšení (a odvést pozornost) nějakou válkou, ať už proti nepříteli vnitřnímu, vnějšímu, či třeba proti globálnímu oteplování.

Krásný komentář Pavla Rysky ke snižování sazeb FEDu skoro na nulu:

V médiích panuje jeden tragický mýtus: že záplava nových peněz od centrální banky nás dostane z krize.

V posledních měsících a týdnech sklouzávají novináři a ekonomičtí analytici k velmi svůdnému, avšak vnitřně rozpornému tvrzení. Všude se dočítáme, že se centrální banky snaží "pomáhat" ekonomikám prudkým snižováním úrokových sazeb a zvýšenou nabídkou nových peněz. To je takové klišé, které se v novinách dočteme pokaždé, když někde přichází recese. A je to klišé, které přežívá již desítky let. Tentokrát je však zajímavé, že komentátoři v posledních týdnech opakují i jiné tvrzení: že za současnou krizi je (alespoň částečně) zodpovědná americká centrální banka Fed tím, že v minulosti držela úrokové sazby příliš nízko a emitovala příliš mnoho nových peněz. Je ale možné tvrdit oboje současně? Že za krizi mohou uměle nízké úrokové sazby, ale současně i to, že centrální banky dnes "pomáhají" ekonomikám prudkým snižováním úrokových sazeb? Je to jako říkat "Jed je ten nejlepší lék!". Jde o evidentní rozpor, který jen dokumentuje zmatení, v němž se nacházejí ekonomičtí komentátoři, a který odhaluje mýty, ve kterých dlouho žili.

Nenechme se chytit na vějičku inflace spotřebitelských cen Zrekapitulujme stručně, co se stalo. Americký Fed, státní instituce s monopolem na emisi peněz a regulaci bankovního systému, prováděl dlouho prudce expanzivní politiku: držel nízko úrokové sazby a zvyšoval měnovou zásobu rychlým tempem rok po roce. Jeho argument vždy byl: inflace je nízká, a proto naše politika nikomu neškodí. Ano, běžně definovaná inflace, měřená tzv. indexem spotřebitelských cen (CPI), skutečně nízká byla a stále je. Avšak tento index nám dává informace pouze o spotřebitelských cenách (a to jen o některých a nějak navážených) a o ničem jiném. Neříká nám, co se děje ve zbytku ekonomiky. Leckdo si asi řekne: ale nejsou spotřebitelské ceny to jediné, co by nás mělo zajímat? Dnes je vidět lépe než kdy jindy, že ne. Kdybychom si vytvořili jiný index, ve kterém by byly vidět ceny na americkém trhu nemovitostí nebo na americké burze, viděli bychom inflaci v řádu desítek (a v některých případech i stovek) procent. A to by nám hned dalo odpověď na otázku, kam všechny ty nově emitované peníze od Fedu šly, když se na spotřebitelských cenách projevovaly jen minimálně.

Jinými slovy, upínat se k inflaci spotřebitelských cen je zásadní chyba. Termín "inflace" znamená obecně "nafukování" a skutečným měřítkem inflace celé ekonomiky je růst peněžní zásoby. A ten nebyl ve Spojených státech za posledních 10 let 2 až 3 % ročně, jak tomu bylo u spotřebitelských cen, ale více než dvakrát tolik. Peněžní agregát M2 rostl ročně o více než 6 % a objem peněz se v americké ekonomice zhruba zdvojnásobil. (Ze 4 bilionů dolarů v r. 1998 na 8 bilionů dolarů dnes.) Přirozeně, od centrálních bank je neustálé "předhazování" statistiky CPI pochopitelná strategie: vyvolává dojem, že nic jako prudká inflace se neděje a že se centrální banka dobře stará o cenovou stabilitu, jak jí dává zákon za úkol. To, že na mnoha trzích je mezitím obrovská inflace (tj. bublina), která rozvrací strukturu relativních cen v ekonomice, už vidět není.

Fed přivedl cenový systém k naprostému chaosu Důsledky tohoto počínání Fedu už známe. Obrovská bublina na americkém trhu nemovitostí, další bublina na akciovém trhu, pokřivené ceny v celé ekonomice. Nyní probíhá tržní korekce, jež směřuje k napravení cen a jejich ustálení na opravených, realističtějších hodnotách. To, že v USA padají ceny domů nebo ceny akcií na burze, není "problém" či "příčina krize", jak se nám leckdo snaží vysvětlit. Je to naopak léčba a předpoklad ozdravení. Ceny musejí spadnout, jelikož se ukázalo, že jejich dřívějí, uměle inflahované hodnoty nejsou skutečné. To, do jaké míry se Fedu podařilo inflačně pokřivit ceny, je nejlépe vidět na dění na světových burzách posledních dvou měsíců. Málokdo pamatuje, že by hlavní index burzy jeden den spadl o 10 % a druhý den vzrostl o 8 %. Fakt, že se toto poslední měsíce opakovaně odehrávalo, je jenom důkazem toho, že trh se ocitl v totálním zmatení, kdy neví, jakým cenám věřit a jakým ne. Investoři pochopili, že vysoké ceny nemovitostí a iluzorní prosperita ekonomiky jsou u konce, a snaží se opravit svá ohodnocení. Proto tápou a hledají si nové ceny, kterým budou moci věřit. Fedu se po letech měnové emise podařilo přivést cenový systém k naprostému chaosu.

Toto však centrální bankéři odmítají pochopit a jsou přesvědčeni, že iluzorní prosperitu lze udržovat donekonečna. Uměle nízké úrokové míry a rychlou emisi peněz proto obnovují. Jak jsme právě vysvětlili, toto počínání nemůže mít jiné než opět destruktivní dopady na světové hospodářství. Je to pokus o udržení přesně těch umělých cen, které krizi způsobily.

Může společnost pomocí centrální banky přechytračit sama sebe? Tvrzení o tom, že trh nyní potřebuje "likviditu", aby se obnovil objem úvěrů, jsou zcela lichá. Problémem není nedostatek likvidity. Problémem je to, že dřívější úvěry byly založeny na mylných ohodnoceních, na mylných cenách, a jakmile se toto nyní plně odhalilo a došlo k počítání ztrát, každý subjekt na trhu se přirozeně bojí v této praxi prokračovat, a proto nechce půjčovat. Investoři a banky nevěří cenám, protože vidí, jak se naposledy spálili. Komentátoři se domnívají, že záchrana situace závisí na tom, kolik dalších milionů, milard nebo bilionů Bernankův Fed napumpuje do ekonomiky. Bernanke to dělá jak "utržený ze řetězu" (před dvěma týdny přislíbil dalších 800 miliard dolarů nových peněz, nyní srazil úrokové sazby na historické minimum), ale je to naprostý omyl. Tyto další a další injekce jsou jak další a další láhve alkoholu alkoholikovi, který si především potřebuje projít bolestným vystřízlivěním, aby se z iluze dostal opět do reality a pochopil, že věci se mají jinak, a podle toho se zařídil. Nechvalně známý příklad japonské ekonomiky od počátku 90. let do dneška je toho příkladem. Po měnové expanzi a bublině slavných 80. let přišla stagnace, kterou se japonská centrální banka rozhodla řešit - jak jinak - nízkými úroky a další měnovou expanzí. Žádný nový boom ekonomiky však nepřišel. Místo toho, aby centrální banka dovolila úrokovým mírám ustálit se na tržní úrovni, aplikovala svůj obvyklý "lék" - co nejnižší úrokové sazby. Ekonomice však nepomohla. Jenom v ní udržovala pokřivené ceny, čímž jí nedovolovala začít skutečně růst. Japonsko poslední dvě dekády zoufale stagnuje a je tak varovným příkladem pro USA.

Jed skutečně není nejlepší lék, a to musejí centrální banky pochopit. Centrální banka není výdobytkem civilizace, který nám umožňuje přechytračit trh - tedy sebe samotné - a neustálou inflací ekonomiky (emisí nových peněz) oddalovat recesi, kterou způsobila sama tato emise. Každý, kdo tvrdí, že krizi překonáme emisí nových peněz a umělým stlačením úrokových měr třeba až k nule, jako by věřil na pohádky. Kdyby tomu tak bylo, tiskárna peněz by byla největším vynálezem civilizace, který by lusknutím prstu odstranil veškerou chudobu. Realita je ale jiná. Ekonomický růst vzniká díky svobodnému trhu a jeho cenovému mechanismu. Jakýkoli pokus o manipulaci svobodných cen - včetně úrokové míry - končí dříve či později recesí nebo zpomalením růstu.

• Václav Klaus: Manuál k Lisabonské smlouvě - stručný přehled o co jde
• Rozloučení s Evropskou unií - "Dnes již dávno nejde o spolupráci suverénních evropských států pro blahobyt jejich národů. Jde o vytvoření státu nového, státu bez demokratických institucí, státu řízeného úředníky, státu bez přímého spojení s jeho vlastními občany."
• Přehled rozdílů mezi návrhem Smlouvy o ústavě pro Evropu a Návrhem mandátu pro mezivládní konferenci. - LS je zamítnutá Evropská ústava v mimikrách
• 10 důvodů proti Lisabonské smlouvě- EUROÚSTAVĚ č. 2 - Hynek Fajmon, poslanec Evropského parlamentu za ODS
• Deset nejtěžších hříchů Lisabonské smlouvy - Právní analýza Lisabonské smlouvy.
• Úloha práva v evropské integraci aneb právní normy místo tanků

  Staré říše se šířily a upevňovaly svou moc „krví a železem“, tedy cestou vojenské síly. Takové byly i předchozí pokusy o sjednocení evropského kontinentu. Dnešní evropský integrovaný celek naproti tomu nevzniká pod pásy tanků a za hřmotu dělových salv, ale postupnou expanzí evropského práva. Tato skutečnost, která bývá velmi často vyzdvihována, je sama o sobě jistě pozitivní, nicméně je třeba vidět i závažné důsledky.
  Klasická expanze násilnou cestou s sebou zpravidla přinášela to, že podmaněné země ztratily svou nezávislost naráz, způsobem viditelným a společností silně vnímaným, uprostřed vášní a emocí. Řečeno s odstupem, vzniklá situace byla pro společnost velmi přehledná. Evropská unie expanduje způsobem v mnoha ohledech opačným. Její moc narůstá pozvolna, ale neustále s tím, jak evropské právo skrze reformy zakládacích smluv, právní předpisy vydávané institucemi EU a aktivistické rozsudky ESD „okupuje“ další a další „pole“. Členské státy jsou zbavovány nezávislosti pomalu, způsobem pro občany nepřehledným, který nebudí větší emoce. Málokdo v každodenním životě zkoumá původ právní regulace, se kterou přijde do styku. Evropská regulace navíc působí z velké části zprostředkovaně skrze vnitrostátní prameny práva.
  Vzniká tak situace, kterou Richard North a Christopher Booker výstižně popsali v knize Skryté dějiny evropské integrace (2006): „Na tomto novém systému vládnutí z bruselského centra bylo jedinečné to, že k prosazení své moci nepotřeboval eliminovat instituce vlád, jimž odebíral moc. Ústřední charakteristikou ,projektu‘ bylo, že parlamenty, úřady a soudnictví každého členského státu měly zůstat beze změny. Za nimi se však skrývala nová mocenská struktura, která působila prostřednictvím právě těchto národních institucí, ovládala je a zajišťovala si jejich aktivní spolupráci způsobem, který byl do značné míry neviditelný.“

• Jak číst Lisabonskou smlouvu aneb: Lisabonská smlouva jako katalogový podvod
• Video: Poslanci Evropského parlamentu se chodí do práce podepsat aby dostali denní příplatek za jednací den - v 7:10 ráno mizí s kufříkem pryč. Autorizované novináře kteří je natáčejí v tisku přístupných prostorách nechají vyhodit.
• Video: Sarkozy nařídil aby byla nová verze LS kratší než stará, i když má o 8500 slov více. Zmenšilo se písmo a řádkování, nová verze je o 65 stran tenčí (a stále o 8500 slov delší). LS je 300 stran přídavků k 3000 stran smluv, Rada Evropy nařídila, že žádná evropská instituce nesmí vydat souhrnnou verzi dřív než bude ratifikováno. Důkaz? Consolidated version prostě není. Dle blogu Ralfa Grahna existuje jen jedna konsolidovaná verze (ve francouzštině), která omylem unikla Francouzům z EP, všechny ostatní sumace byly vytvořeny místními parlamenty, nevládními organizacemi, či interesovanými občany. Od vlády UK anglicky: A comparative table of the current EC and EU treaties as amended by the Treaty of Lisbon - velmi zjednodušená tabulka (přehled) novinek, které Lisabonská smlouva přináší do zakládajících smluv Evropské Unie Consolidated texts of the EU treaties as amended by the Treaty of Lisbon - konsolidovaný plný text zakládajících smluv Evropské unie po začlenění Lisabonské smlouvy
• Energetický balíček EU - ve jménu ekologie nás čeká devastace krajiny a zdražení cen energií na 200%
• Qui bono „české předsednictví“

  "A tak se důvodně obávám, že tzv. „české předsednictví“ má jen prospět k šíření „demokratického kolonialismu Evropské unie“, ovládané jejími nejsilnějšími národy a státy. A bude zároveň pro neinformované a mediálně zmanipulované Čechy činit stravitelnějším podrobení se mocenského mechanismu, který jejich zem na dlouhou dobu, ne-li jednou provždy, pohltí především pro jejich mocného souseda, coby jeho životní prostor."

• Kdo to vlastně ten Lisabon podepsal? - jak mohl Topolánek 13.12.2007 podepsat LS když byl zavázaný usnesením kongresu ODS „Kongres ODS zakazuje všem politikům ODS předávat další kompetence ČR na úroveň Evropské unie a rozšiřovat rozsah evropské agendy schvalované kvalifikovanou většinou”. (XVII kongres ODS, usnesení 3.4).
• Záznam setkání Alexandra Vondry se státním tajemníkem ministerstva zahraničních věcí Francie pro evropské záležitosti Jean Pierre Jouyetem - domlouvání se o nátlaku na Irsko, a přiznání, že EU pomohla Maďarsku proto, aby zabránila posílení pravicové opozice!!!
• Prezident České Republiky Václav Klaus u Ústavního Soudu:

  "... S principem svrchovanosti státu jsou v naprostém rozporu následující ustanovení Lisabonské smlouvy:
  - koncept sdílených pravomocí podle článku 4 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie;
  - přijímání opatření nad rámec unijních kompetencí, „je-li to nezbytné k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami“ podle článku 352 odst. 1 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie, což je tzv. zmocňovací doložka, nebo jinak doložka flexibility;
  - zjednodušený postup pro přijímání změn primárního práva podle čl. 48 Smlouvy o Evropské unii, tzv. passerella. Ta umožňuje změnit zakládající smlouvy o EU a tím – bezprostředně – i náš právní řád pouze rozhodnutím Rady EU.
  
  Mimořádně sporná je i tzv. doktrína implicitních vnějších pravomocí zformulovaná Evropským soudním dvorem v roce 2006. Ta Evropské unii umožňuje sjednávat i mezinárodní smlouvy nad rámec jejích kompetencí. Stačí k tomu, aby Unie prohlásila, že sjednání takové smlouvy je nezbytné k dosažení cílů stanovených smlouvami v rámci politik Unie. Na této pravomoci Unie je alarmující nejen její zcela vágní vymezení, ale i fakt, že je již aplikována, ačkoli teprve Lisabonskou smlouvou, článkem 216 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie, má být kodifikována a zpětně legalizována. ..."

• České národní zájmy a Lisabonská smlouva
• Eurodemokracie v praxi - Hanne Dahl: Německý europoslanec Elmar Brok napadl dánskou europoslankyni za kladení nepříjemných otázek proti LS
• Záznam z pracovního oběda Českého Senátu a delegace v čele s komunistou Jo Leinenem o LS
• Evropská Ústava ve zkratce - 16) Občané států zmíněných v bodech 4 - 7 mají právo: a) držet hubu a krok, b) radostně přijímat a naplňovat všechna usnesení Bruselu, c) pověřeným úředníkům oznamovat osoby, které dle jejich názoru nedostatečně využívají práva dle 16a a 16b. 17) Pokud u občana vznikne podezření na nedostatečné využití práva 16c, bude považován za neuvědomělého a podroben převýchově.
• Peltzman effect - lidé reagují na regulaci změnou chování, která zneguje přínos regulace, a na regulaci tak doplatí lidé, kteří se chovali v souladu s regulací vynucenými pravidly i předtím, než regulace nastala.

Jura-p

1. kdyby byly některé články ústavy důležitější než jiné, byla by to tak důležitá okolnost, že by to jistě bylo v ústavě výslovně uvedeno.
2. kdyby byly některé články ústavy důležitější než jiné, byla by to tak důležitá okolnost, že by byly v ústavě jinak váženy a chráněny, například tím, že by jejich změna byla chráněna vyšším, superústavním počtem hlasů, potřebných k jejich změně.
3. to, co je uvedeno v článcích, na které se odvolává teorie materiálního jádra je jen deklarací a může to být změněno prostým ústavním zákonem, který by tyto články obyčejnou ústavní většinou vypustil. V případě vypuštění článku 9.2. by to dokonce neznamenalo žádnou změnu cehokoli, co ústava povoluje nebo chrání nebo znamená, mimo tvrzení zjevně nepravdivého o nezměnitelnosti toho, co je napsano v tomto článku. Takže v případě článku 9,2. můžeme mluvit o deklaratorním textu, zejména proto, že autoři chtějí právě znění tohoto článku využít ke změně suverenity, ač článek říká, že právě suverenita je nezměnitelná.
A protože existuje vážný pokus, právě ve snaze schválit LS, změnit něco nezměnitelného a argumentace, že to lze provést bez změny ústavy poukazem na to, že přávě měněné je zdůvodněno tím, že existuje toto nezměnitelné, nelze než stanovisko vlády pokládat za zmatený a protimluvný. Z toho vyplývá, že deklarace jakéhokoli jádra není ochranou ani proti změně tohoto jádra. Nemůže být ani zdůvodněním změny ústavy ústavou nepopsaným způsobem, zejména ne nezměnitelných materiálních jader, v ústavě teoreticky předpokládaných, například suverenity.

[111] V případě, že by někdo chtěl schvalovat LS. (jura-p: 28.07.2008, 22:41:24 - x)
Navrhuji alespoň tyto změny Ústavy:
Článek 1.1.
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, pokud předpisy EU nestanoví jinak.
Článek 9
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony a předpisy Unie.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná, pokud orgány Únie nestanovi jinak.
(3) Výkladem právních norem nelze, bez konzultace s orgány unie nebo jejím předpisem, oprávnit odstranění neho ohrožení základů demokratického stát
Článek 52
(1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen, schválen orgány EU a nebyl v rozporu s předpisy Unie. A další změny v tomto "duchu" nebo "materiálním jádru".

[112] Jo a článek druhý je taky důležitý (jura-p: 28.07.2008, 22:51:17 - x)
Článek 2
(1) Lid a orgány EU jsou zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné, bruselské a soudní.
(2) Ústavní zákon a předpisy a orgány Unie mohou stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo a kdy prostřednictví nevládních organizací.
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, smlouva anebo předpisy a orgány EU.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Nemůže však činit, co směrnice, doporučení, kvoty, nařizení a jiná stanoviska orgánů nezmiňují a činí, co zmiňují, stanovují, doporučují, soudí a nařizují.

Evropská Unie vydala počítačovou hru ve které děti ovládají Evropu (Evropa 2045), Be MEP - simulační hra 'staň se europoslancem', Seminář Simulační hra jako metoda v ekologické výchově: proč se evropa tak snaží zajistit dětem hry (o simulační hře evropského parlamentu nemluvě)?

In World War II, the United States was facing a serious shortage of meat. The Committee on Food Habits was charged with figuring out how to keep Americans healthy without the same meat they’d been accustomed to — and instead eating intestine and kidneys — so they asked Lewin to help.

Lewin’s approach was brilliant. As Eliot Aronson writes in Age of Propaganda, Lewin convened groups of housewives, who at that time were the chief decisionmakers about food. He then split them into two groups:

Group 1 received a 45-minute lecture, which “emphasized the importance of eating these meats for the war effort; it stressed the meats’ health and economic advantages…the lecture concluded with a testimonial from the speaker about her success in serving intestinal meats to her own family.” 3% of the attendees ended up serving intestinal meats to their families.

Group 2, by contrast, spent the same amount of time discussing the problem of a meat shortage, but in this experimental condition, Lewin did something extraordinarily clever: He asked them, “Do you think that housewives like yourselves could be persuaded to participate in the intestinal meat program?” The women then discussed how that might happen. In this group, “32% of the housewives who had engaged in self-persuasion served their families intestinal meats.”

Jinými slovy, pasivní reklama měla účinnost 3%, pokud ale lidé (klidně i za úplatu/ve hře, to je úplně jedno) měli obhajovat názor protistrany, přesvědčilo to 32% z nich ke změně názoru!!!

EU dobře ví co dělá, to je obyčejný brainwashing, 10* účinnější než reklamy, stačí odvést pozornost od toho zda je EU dobrá k tomu, co by EU měla dělat (když už tu je), a rázem se nikdo nebude ptát. Jako hra to navíc vypadá nevinně, narozdíl od toho, kdyby učitelé posílali žáky šířit eurovíru do ulic, a přitom to má stejný účinek. A to vše za peníze Liškova ministerstva propagandy.

Ad Tomáš Sedláček: O krizové filozofii:

Ano, je to takové hezké. Poplácání po zádech - hodné ovečky, poslouchají, nedělají runy, a drží papule když jim bereme z peněženek miliardy - na co vlastně? Toxická aktiva se nevykupovaly a nabídnuté peníze si banky pevně drží a nikomu nepůjčí, prostě k nim zadarmo přišly a teď je mají. A mezitím se lže na všech frontách o zamrzlých úvěrových trzích, které jsou tak vysoko jako nikdy předtím: http://myego.cz/item/tarp-je-mrtev-at-zije-tarp

Ne, krize která by z lidí dostala to nejlepší by nastala když by vlády zcela přirozeně nechaly padnout ty, kteří byli hloupí, či doufali že horkou bramboru sub-prime balíčků ještě někomu se ziskem prodají než se balíčky otevřou. A stejně tak ty, kteří vyrábí málo prodejné produkty (GM, Forde, to je zase pro vás). A taky ty, kteří neuměli počítat a uvázali se k hypotéce na kterou nemají.

Prostě aby vlády nedělaly nic, a konečně by se ukázalo kdo se má dobře protože si to zasloužil a kdo proto, že si půjčil víc než může splatit.

Pak by to byla očistná katarze, ale teď není, teď je to jen povedený podvod na všech kdo vábení levných peněz nepodlehli a odříkali si je, a v tom vám oponuji.

Cui bono pane Sedláčku, ekonomický stratégu jedné z bojujících stran?

K diskuzi pod článkem o úspornějších nabíječkách:

aby lidi věděli že když si koupí tu eko-nabíječku tak že bude spotřebovávat méně elektřiny než kdyby vytahovali ze zásuvky klasickou nabíječku - to beru, a jsem pro, ale článek tvrdí opak - totiž že budou dělat trochu úspornější nabíječky, ALE ZÁROVEŇ začnou buzerovat lidi ať vypojují nabíječku - a to mi vadí. Za čas kdy si člověk čte tyhle ekokecy a pak tu naíječku vypojuje by totiž normálně udělal tolik práce, že je v porovnání s tím ta desetikoruna ročně směšná.

"Hvězdičkami budou označeny všechny nabíječky zmíněných výrobců. Ti se také zavázali zdůrazňovat svým zákazníkům, aby po nabití nabíječku ze zásuvky vytahovali."

Pavel Černík: vy jste vážně tak tupý? .. celou dobu tu opakujeme že nejde o 10 korun.. nejde o peníze.. jde o ekologii životního prostředí kterou prostě nejde penězi vyjádřit.. ale to pochopíte až vám moře spláchne střechu nad hlavou...

Budete celý život pracovat abyste ušetřil desetikorunu? Ne, nebudete, a to dokládá, že ušetřit desetikorunu za každou cenu je nepřirozené a neefektivní. Já říkám, že v ročních výdajích průměrného člověka je 10 kč naprosto směšné číslo, a tak je to naprosto směšné číslo i znásobíme-li počet šetřílků libovolným počtem.
Prostě mají takovéhle "úspory" náklady o řád větší než přinesou, stejně jako etanol, kde je potřeba spálit 1,6-1,8 l nafty k získání etanolu co nahradí 1 l nafty - a to není ekologie, to je škodlivá zelená stupidita! Stejně jako vytahování nabíječek ze zásuvek.

(úspornou nabíječku samozřejmě vítám, doprovodnou buzeraci NE)

Pavel Černík: keffe i stourale.. trosku se zamyslete... když jsem v předchozím příspěvku napsal že nejde o 10 korun, a vy znovu začnete mlet o tom že 10 korun je malá částka a tak se nemusí šetřit.... opravdu vám to přijde normální?

pokud to stále nechápete, tak to napíšu znovu, ale tentokrát naposledy: nejde o 10 kč jako o peníze.. to je zanedbatelné, ale jde o energii kterou ty peníze vyjadřují... když se sečte energie všech lidí kteří by mohli trošku šetřit tak je to určitě výkon alespoň jedné elektrárny...

Vy hloupíku, každá věc co si kupujete má svou cenu danou z velké části energií která padly při výrobě, pokud ročně utratíte např. 200 000, má to energetickou stopu 20 000krát vyšší, než úspora 10kč z nabíječky! A kolik času s tím strávíte? Při 8mi produktivních hodinách denně je 1/20000 z toho asi deset minut, jinými slovy, pokud čtením o tom že máte vypojovat nabíječku a vypojováním nabíječky ztratíte víc než 10m/rok, mělo by větší přínos když ušetříte energii jinak a efektivněji.
Capisci?

A jestli stále nechápete, tak: Párek v rohlíku je v praze za dvacku. Aspoň půlka z toho jsou energie při výrobě, dopravě, ohřívání atd. Když si odpustíte jeden párek v rohlíku, ušetřil jste stejně energie jako rok tajtrlíkování s nabíječkou, a máte to bez buzerace

A jeden rozumný nakonec:

Pavel F.: Argumentačně jste mimo. Připomínáte mi vtloukání do hlav za totality, že kapající kohoutky jsou pohroma a že když každý si spraví doma kohoutek, tak se ušetří už nevím kolik tisíců/milionů kubíků vody na celém světě. Vypadá to na první pohled hrozivě, ale je to prkotina vedle toho, že u standardní vodovodní sítě se přes 30% vody "ztratí" cestou mezi vodárnou a spotřebitelem a jsou tu lokality, kdy se ztráta pohybuje až 70%. A toto se moc neřešilo.

To s tou vodou je přesná analogie - stát má totální bordel ve svém majetku, kde se ztrácejí desítky procent všech peněz, a místo aby to opravil (což je těžké), bude buzerovat a organizovat občany aby se následně ušetřila částka o 3-4 řády menší (a to ještě z jejich peněz, ne ze státních).

Ekologové celého světa, polibte mi pr***.

Ad Potrestán odměnami:
Tady se ale sešlo komunistů... takže: všechny ty kecy o tom jak je to boží systém, jen kdyby člověk nebyl tak chamtivý - fuck off. Člověk je ekonomicky uvažující tvor, často iracionální, a každý systém, který počítá s jinou náturou, anebo ji chce změnit, narazí, a zase budou tisíce umírat a miliony trpět! A je jedno jestli ve jménu hnědé, rudé, zelené nebo modré s hvězdičkama.

Na papíře vypadá i ho**o hezky když je pěkným písmem, ale šlápnout do něj nechcete.