1. Firma co vyrábí petky a tetrapaky potřebuje zvýšit podíl na trhu.
2. Ministerstvo "náhodou" dostane nápad udělat studii o obalech, hodná spřátelená firma pro ní poskytne podklady a metodologii, neschopný ekoblbec z ministerstva je rád že si ušetřil práci a přemýšlení
3. Ze studie "náhodou" vyjdou nejlíp plastový sračky který u nás nikdo nerecykluje, ale pálí se ve spalovnách (označení recyklovatelný neříká nic o tom co se s obalem stane v ČR - minimálně v praze a jihlavě, pokud vím, končí kuchyňský odpad i žluté kontejnery ve stejné díře kukavozu a pochybuju že by to někdo dál zase odděloval)
4. Ministerstvo zveřejní studii, vyvolá strach ze skla a kovů, platící firma nabídne plastové řešení
5. Ve facebookové diskuzi si všichni oddechnou že plechovky vlastně stejně nepoužívají, a tak mají při házení PETky do odpaďáku zas o něco čistější svědomí
6. Pálíme víc PETek, ale s míň černým svědomím, a to se přece vyplatí!

QED (což bylo dokázati)

Maastricht záchranu jednoho státu druhým zakazoval, Řecko bude zachráněno podle článku 122 Lisabonské smlouvy, který dává šanci pomoci zemi "vážně ohrožené přírodní katastrofou, nebo mimořádnými okolnostmi, které jsou mimo její kontrolu".

- dlužím pětikilo hospodskému, mám to jít nahlásit pojišťovně jako živelnou událost mimo mou kontrolu?

"Komise by měla mít právo mluvit do národních hospodářských politik" - Barosso

- já bych měl mít právo k přístupu do páně Barossovy šrajtofle. - Já

Na společném tlaku na evropskou ekonomickou vládu (a tu jsme jako vzali kde?) se dohodli Markelozy, Německo se přitom stavělo proti záchraně, v obavách o nezávislost ECB.

- soudruzi, spusťte rotačky!

Den daňové svobody se posouvá o týden na 20. června.

"Firmy neumírají na záporný hospodářský výsledek, ale na záporné cash-flow", radoval se generální ředitel ČD, Petr Žaluda, poté co ČD uzavřely bilanci za rok 2009 se ziskem 1,1 mld Kč po státní dotaci 3,2 mld.

- ještě že ty peníze tečou

Tohle je také článek k věci s dobrou diskuzí - tvoříme generaci která skoro 11 h denně konzumuje mediální obsah, neumí se soustředit, a nmá zájem vytvářet: If Your Kids Are Awake, They’re Probably Online

Všechny režimy věděly, že nejlépe své přívržence vychovají od kolíbky, a k tomu je nutné je dostat pryč od vlivu rodičů, kteří by mohli přílivu propagandy bránit - viz Hitlerjugend, nebo masové jesle a školky - vynález ruského komunismu. S ipodem a facebookem to děti poprvé v historii dělají masově a dobrovolně, korporace mají ke každému dítěti malé oknénko mimo dosah rodičovské kontroly, a cílem propagandy je sdělení: nemysli, konzumuj naše média, naše produkty, pracuj, vydělávej a utrácej u nás. Zároveň dostávají nejpřesnější data co kdo kdy měl o své cílové skupině, což umožňuje, a hlavně celkem brzy umožní opravdu cílenou přesvědčivou reklamu (to co dělá teď google s kontextovou reklamou je jen slabý začátek).

Orwell si neuměl představit, že tu stále zapnutou televizi se stále zapnutým sledováním budeme nosit v kapse a rádi...

Palantír do každé kapsy. Changing Images of Man.

Co byste si měli přečíst o dalším kroku Applu ke zvětšení mezery mezi konzumenty a korporacemi (děkuji diskutujícím na blogu pana Koubského):

• Larry O'Brien - Tablet PC programmer responds to Apple iPad
• Mark Pilgrim: Tinkerers' sunset

Jak se naučí tvořit programy děti, které budou vyrůstat na jednoúčelových uzavřených zařízeních pro konzumaci obsahu (iPad/iPod, PSP, Wii...)?

Má odpověd je - nenaučí, budou konzumujícími otroky korporací, které budou do jejich životů dodávat obsah - a tak zanikne šance na posun směrem k demokracii a zploštění společnosti, kterou internet nabídnul. Tažení Steva Jobse do amerických školních lavic už je završením této oslavy konzumu pod nálepkou kreativity.

iPad: dělá všechno, co chcete, nebo chcete jen to málo, co umí?

A z jiného (?) soudku:

Zadání (úkol především pro makroekonomy):

Vytvořte z určité země výrobní kolonii tak, aby lidé v ní žijící spotřebovávali svou mzdu především a pouze na svoji nutnou regeneraci k práci. Systém musí být stabilní a nesmí se stát ohniskem jakéhokoliv ohrožení.

Jinými slovy: Nastavte parametry společnosti tak, aby se z obyvatel stali dobrovolní a velmi levní otroci.

Je zřejmé, že každý očividně zlý systém, se kterým lidé nesouhlasí, se může časem rozvrátit, protože to lidem bude vadit.

Náklady na DOBROVOLNÝ otrokářský systém jsou však velmi nízké, mnohem nižší, než když je lidem odebrána veškerá svoboda.

~pohranicnik.bloguje.cz

During the 1960s, researchers at Cornell University conducted a series of tests on the effects of working with music.

They polled a group of computer science students and divided the students into two groups, those who liked to have music in the background while they worked (studied) and those who did not. Then they put half of each group together in a silent room, and the other half of each group in a different room equipped with earphones and a musical selection.

Participants in both rooms were given a Fortran programming problem to work out from specification. To no one's surprise, participants in the two rooms performed about the same in speed and accuracy of programming. As any kid who does his arithmetic homework with the music on knows, the part of the brain required for arithmetic and related logic is unbothered by music—there's another brain center that listens to the music.

The Cornell experiment, however, contained a hidden wild card. The specification required that an output data stream be formed through a series of manipulations on numbers in the input data stream. For example, participants had to shift each number two digits to the left and then divide by one hundred and so on, perhaps completing a dozen operations in total. Although the specification never said it, the net effect of all the operations was that each output number was necessarily equal to its input number.

Some people realized this and others did not. Of those who figured it out, the overwhelming majority came from the quiet room. Many of the everyday tasks performed by professional workers are done in the serial processing center of the left brain. Music will not interfere particularly with this work, since it's the brain's holistic right side that digests music. But not all of the work is cen tered in the left brain. There is that occasional breakthrough that makes you say "Ahah!" and steers you toward an ingenious bypass that may save months or years of work.

The creative leap involves right-brain function. If the right brain, is busy listening to 1001 Strings on Muzak, the opportunity for a creative leap is lost.

The Cornell experiment was never documented and has thus taken on the status of hearsay evidence except for those of us who were there. For a concurring view of the effect of music on concentration, see Jaynes, 1976, pp. 367-68.

Jaynes, 1976.
Jaynes, Julian. The Origin of Consciousness in the Breakdown of the Bicameral Mind. Boston: Houghton Mifflin, 1976.

Dobrý den,
jsem studentem (MFF UK), a dozvídám se ze stránky http://www.inventurademokracie.cz/cyklus-debat/role-CR-ve-svete , že jste i mou autoritou podpořili jakési prohlášení, s jehož textem nejen že naprosto nesouhlasím, ale i bych se styděl kdyby mé ruce opustilo dílko podobně naivní stylistikou, použitým slovníkem, i obsahem.

Požaduji tedy, jako student, omluvu, a doplnění prohlášení o přesnější vymezení toho, jací studenti se za něj staví (pokud se 'Studentské prohlášení' rovná 'prohlášení všech studentů', pak zde nemůže existovat student, který by s jeho textem nesouhlasil, to je však v přímém rozporu s faktem, že např. já s jeho textem nesouhlasím, tedy docházíme ke sporu, a daný text NENÍ Studentským prohlášením).

Věřím, že se shodneme na tom, že občanská společnost by především neměla být založená na účelových lžích a nepravdivém PR, a tak jistě najdete přesnější označení skupinky (podmnožiny) studentů, která se s tímto prohlášením dokáže ztotožnit.

S pozdravem Tomáš Kafka, student MFF UK

Update: Mluvčí iniciativy Inventura Demokracie odpověděla.

Komentované prohlášení (z archivačních důvodů):

Studentské prohlášení, část „Role České republiky ve světě“

Jsme první generace, o které se dá bez nadsázky říct, že se pohybuje v otevřeném světě a je to pro ni samozřejmost. V zahraničí běžně studujeme, často i pracujeme, máme tam řadu přátel, nemáme problém si rozumět. Vidíme tedy naši zemi i z jiné perspektivy. A jako studenti se za aktuální obraz České republiky v zahraničí musíme stydět.

Máme prezidenta, který samolibě hlásá svoje bizarní názory na Evropskou unii, na změnu klimatu, na vesmír a přilehlé okolí – a to vše naším jménem. Nikdo další nás přitom tak výrazně nereprezentuje: vystupování politiků je do té míry zmatené a nečitelné, že nás v cizině už těžko můžou brát vážně. S kým vlastně tahle země buduje spojenectví? S Evropou, se Spojenými státy, nebo s putinovským Ruskem? A o co jí vlastně jde? Integrovat unii, rozbít unii, nebo prostě jen prudit?

Bohužel, my sami v tom politiky podporujeme. Náš občanský zájem o zahraničí se omezuje na ceny pobytů u moře a na množství sněhu v Alpách. Připadá nám, že normální soužití lidí i států je, když se nikomu do ničeho nemluví: „Vy se nestarejte o nás, my se nestaráme o vás.“ Ani předsednický půlrok nás nepřiměl podívat se dál než na vlastní dvorek.

Výsledkem je, že jsme prostě bezvýznamní – nikdo se námi nezabývá. Nejsme pro svět ani zajímaví, ani nebezpeční. Z takové beztvarosti nemůže vzniknout žádná identita ani žádná pořádná role.

Kdybychom v mezinárodním prostředí alespoň dokázali využít jedinečnou zkušenost, kterou máme: čtyřicet let jsme žili v totalitě, mohli bychom tedy být citlivější na otázky lidských práv. Mohli bychom být schopni dobře rozpoznávat nenápadný nástup autoritářských režimů či pozvolnou korozi demokracie. Možná i Rusko dovedeme odhadnout lépe, než to dovedou západní státy.

Jenomže my ještě máme problémy zcela základního druhu: nejenže nevíme, jakou roli ve světě chceme hrát, ale především nemáme vůli ji společně hledat, shodnout se na ní a dohodu dlouhodobě dodržovat. A tak všechno nasvědčuje tomu, že role trapných, věčně kverulujících kašpárků nám už zůstane.

Dow Jones vs zlato v letech 1800-2005, svislá čára označuje založení Fedu, postupný konec zlatého standardu, a nástup nekrytých inflačních peněz - a čím dál větší prohlubování ekonomického cyklu. Levné inflační peníze způsobují nerealistickou euforii a zvyšují vrcholy bublin, o to hlubší jsou pak korekce - a přesto nedostatečné, protože vlády nenechají neperspektivní a nefunkční podniky krachnout a "zachraňují" je za peníze všech ostatních.

Rozkmit bublin a krizí se zvětšuje, stejně jako inflace a poměr peněz/moci vládnoucích struktur vs. majetku/moci občanů. Směřujeme tedy ke stavu kde má neomezené množství peněz/moci vláda, a ne občané/firmy a práce pro vládu se stává nejvýhodnějším byznysem. Jinými slovy, zažíváme nástup socialismu a ztrátu moci občanské společnosti.

Důležitou roli hrají média, glorifikující státní zásahy, a způsobující, že občané vidí vládu jako záchrance v krizi, namísto aby ji správně viděli jako důvod toho, proč je tak hluboká. Čím větší budou rozkmity krizí, tím větší kus moci odevzdají vystrašení lidé do rukou svých politiků, a tím větší mandát jim dají k dalšímu roztáčení kol inflace a "tištění" peněz.

Dalším faktorem je nesplatitelné zadlužení států a obří každoroční rozpočtové schodky: Státní dluhopisy potřebují kupce, a kupci potřebují vědět, že se stát během doby splatnosti nerozpadne/nezkrachuje/nezažije revoluci a vysmání věřitelům, posilování kontroly nad občany a médii je tedy pro státy důležitou investicí do vlastní důvěryhodnosti a přesně to taky státy dělají dělají.

Vítejte do krásného nového světa, a nezapomeňte si na hodinkách nastavit rok 1984.

PS: Graf je logaritmický, stoupající střední hodnota ukazuje rychlý pokles hodnoty papírových peněz vůči zlatu (a dalším komoditám).

Cituji Lota z diskuze u Hlavenky:

Ovšem k tomu, aby se nějaký názor či zájem v Praze vzal v potaz je třeba shromáždit cca milion lidí. K tomu aby byl vzán v potaz v Bruselu nestačí ani 10 milionů. Obecně, na čím nižší úrovni jsou věci rozhodovány, tím větší je váha každého jednotlivce.

V připadě rozhodnutí, které by v čechách vzbudilo natolik silný odpor že by sebepodmáznutější politik radši couvl, v Bruselu onu nelibost maximálně zdvořile vezmou na vědomí.

Myšlenka že si politici v EU poradí s českou korupcí je úsměvná. Největší korupce imho panuje v oblasti státních zakázek a o těch se stále bude rozhodovat ve starých zkorumpovaných čechách (a dokud budou placeny z českého rozpočtu, bude to všem v Bruselu fuk).

Imho to dopadne tak, že se v ČR bude dál krást a korupčit v neztenčené míře, ovšem přibude věcí o nichž zkorumpovaní (i nezkorumpovaní) češi nerozhodují. Což nemusí být vůbec dobře, neboť mohou být přijata rozhodnutí, která se sice budou např. francouzům libit ale čechům už ne (a v nemálo věcech s francouzi společný zájem rozhodně nemáme).

Děkuji!

Lidovky dneska komentovaly Brichtovo nové album Deratizér, jako důkaz autor použil fotku alba, kde uvědoměle postavu běžícího chlapce s kabelkou popsal jako "romského mladíka, který utíká s ukradenou kabelkou a autorádiem", na základě čehož obvinil Brichtu z rasismu :)). Stranický úkol ale elév LN Vojtěch Rynda, ač kostrbatě, splnil, bude povýšen při příležitosti Brichtovy popravy multikulti davem.

Ad Kokoliova vize apokalypsy:

Díky, bohužel trefné - teď se hodí přísloví o tom, že vlády umí dobře jediný trik: zlomí vám nohu a pak vám půjčí berli, aby vás přesvědčily, že bez nich nemůžete žít. Teď rostou počty přesvědčených každým dnem, a společenské kyvadlo se řítí k socialismu (osciluje kolem středu, což znamená, že jím projde nejrychleji a bez zastavení; zato v absolutních extrémech si dlouho postojí; teď se na dlouhou dobu posouvá i ten střed).

Stačilo málo, vynechat v "krize regulace kapitalismu" prostřední slovo. 

A taky www.podnikanivusa.com - Současná situace je nový normál včetně komentářů.

Ad názor SlovanA z diskuze o stávkách zemědělců:

Každá regulace je nezdravá - protože mění trh od toho co chtějí zákazníci k tomu, co chce regulátor.  

Po regulacích tak často volají lidi, kteří mají pocit, že jejich potřeby nejsou na volném trhu zastoupeny, ale to je omyl - jejich potřeby jsou na volném trhu zastoupeny přesně tak, jaká je jejich kupní síla, a pokud jsou poptavatelé nějakého zboží (třeba kvalitních salámů) v menšině, pak není divu že se onoho zboží vyrábí méně, než jiného.

Řešit ale tento problém regulací znamená porušit princip demokracie, křičící menšina si prosadí regulací změnu jí prospěšnou, ta ale vždy uškodí většímu množství lidí, než prospěje - například se škody rozdělí mezi větší počet lidí, a tak o sobě poškození nedávají tolik vědět. Tenhle princip znamená, že nejvíc si pomůžu křičením na regulátora, a z teorie her vyplývá, že křičením si mohu jen polešit. Co následuje potom, vidíme právě teď na vlastní oči - společnost uřvaných děcek, mohutně medializující každý problém a požadující peníze mlčící většiny (pro kterou je křičení ponižující - slušní lidé s dostatkem sebeúcty v této hře prohrávají).

Chceme společnost ve které mají křiklouni a lháři větší podíl na moc, než si zaslouží? Regulujme (a pak se nedivme).

Ad Diskuse o BFU a počítačích u Misantropa:

Nezapomínej, že uživatelé to neměli v obskurním adresáři, oni to měli "v počítači" - což je přesně to, co by měl BFU o filesystému vědět, jenže si ještě musíme tak čtyřicet let počkat...
V autě ti dneska taky zasvítí kontrolka "je to rozbité, zastav a zavolej odborníka", a nikoho nenapadne na dálnici otvírat ten jednolitý zapečetěný blok motoru :). A stejně jako se auta posunula od "mám nastudované fungování všeho, takže vím, že když to skřípe při natáčení klikou, tak to mám tadyhle promazat" k "tlačítko start/stop, pedály 'rychleji' a 'pomaleji', volant doleva a doprava, stěrače se spustí při dešti, světla při setmění, a když dochází benzín, tak mi to auto řekne" - tak se vyvine i rozhraní počítačů pro BFU (kteří stále představují 90% uživatelů, a tedy těch kdo vývoj platí, a pro koho by měl být). Jenže auta tu máme skoro století, a počítače jen půlku téhle doby...

Ad www.lupa.cz/clanky/ucebnice-na-bazi-open-source:

Open source je dobrá věc pro projekty jako je wikipedie, nebo pro to, aby vznikla hromada užitečných programů stylem "každý pes, jiná ves", ale učebnice, má-li za něco stát, musí mít svůj záměr a postupně k němu čtenáře vést, odkazovat se na podobné dříve použité postupy, využívat jednotných výrazových a tematických prostředků, atd; k tomu bude komunitu těžké donutit.

Dobrou námitkou by se mohlo zdát, že Linux je taky velkým a přitom homogenním systémem, jenomže za to může komunita jen při pohledu zdálky, zblízka tam jsou pak vidět silné vlivy osobností, které tuto činnost komunity koordinují, navrhují architekturu a další směřování, a mají na to čas a prostředky jen díky tomu, že je sponzoruje/zaměstnává velká firma (IBM a další). Bez nich by Linux tak daleko nebyl, a stejně tak i open source učebnice budou potřebovat full-time placené garanty (jako plus ale vidím fakt, že tito garanti se najdou z řad lidí, kteří mají o projekt zájem).

Ad diskuse na kolejnetu o EKOleji:

… Radi tiež uvítame vaše nápady, čo urobiť s ušetrenými peniazmi tak, aby sme minimalizovali možnosť oného rebound effectu a maximalizovali úžitok pre študentov a zamestnancov kolejí …

Andreo, děkuji za rozumný příspěvek (a pro mě nový termín rebound effect :)), ale citovaná věta mě trošku nadzvedla ze židle: Každá učebnice ekonomie (a myslím že i životní zkušenosti každého z nás) ukazují, že svůj osobní užitek každý maximalizuje přirozeně, sám od sebe. Pokud mu peníze sebereme a utratíme jinak, než majitel sám zamýšlel, jeho užitek už jen snižujeme (to platí obecně, nejen když nám stát za naše peníze koupí předražené Grippeny).

Pokud zde odděluješ studenty jako masu od jednotlivců, kteří jí tvoří, a hlásáš slova o užitku pro studenty nadřazenému užitku každého jednotlivého studenta, je dobré si uvědomit, že cituješ základní myšlenku kolektivismu, tedy ideje, která je jedním ze základních kamenů socialismu, komunismu, a další řady ideologií majících na svědomí desítky milionů mrtvých a stamiliony zničených životů. Dále taky pošlapáváš osobnostní práva každého člena oné masy, práva nakládat  volně se svým majetkem, tedy práva které je jádrem svobodné (a kapitalistické) společnosti. Opět je dobré se zamyslet, zda toto opravdu je zamýšleným účinkem hnutí EKOlej.

Update: diskuze pokračuje s aglikevem:

...aby každý mohl maximalizovat svůj užitek, je nutné napřed mít volbu. Tím, že ušetříš za elektřinu, máš volbu, jak dále naložit s penězma, tkeré jsi ušetřil. Pokud je zbytečně "propálíš", potom tu volbu nemáš -- tvůj užitek tedy není maximalizovaný.

Tak to je zjevná hloupost, pokud dotyčný danou elektřinu za své peníze "propálil", a nikdo ho k tomu nenutil, je zcela jasné, že preferuje užitek vzniklý z použití dané elektřiny nad vším užitkem jiným. To je jako by sis koupil chleba a já ti ho sebral, dal ti dvacku a řekl, že ti dávám svobodu koupit si něco co fakt potřebuješ - a ve skutečnosti jsem ti prostě jen proti tvé vůli zakázal koupit si chleba .

“Pokud mu peníze sebereme a utratíme jinak, než majitel sám zamýšlel, jeho užitek už jen snižujeme”
- to je pravda, nicméně to nikdo nechce... tudíž tvé přirovnání ke kolektivizmu je mylné...

To záleží na tom, co bude Ekolej dělat - pokud domluví, tak jak Andrea psala, že studenti dostanou část peněz, které koleji ušetří, zpět, a každý se dobrovolně rozhodne zda šetřit bude, či ne, pak s tím nemám problém, je to normální tržní motivace, a nenutím studenty nějakým násilím, aby omezili svou spotřebu jen tak (a dostali tedy za něco nic, což je vždycky nedobrovolná výměna).

“(to platí obecně, nejen když nám stát za naše peníze koupí předražené Grippeny).”
rejpl bych si a dodal bych, že tohle platí jen v případě užitku definovaného ekonomicky. Pokud pod pojmem "užitek" myslíš "skutečný užitek" (něco, co je objektivně příznivého pro občany), potom to vždycky platit nemusí. Např. pokud by stát zakázal kouření, zničí tím hromadu "užitku" uživatelů cigaret, nicméně doopravdy jim v tomhle jedině prospěje...

Definuj užitek - každý je svobodný, a co ti dává tu nadřazenost být ten pravý vyvolený, kdo rozhodne o tom, co ostatní opravdu chtějí? To je diktatura, v demokracii se může každý svobodně rozhodnout, že si svého zdraví neváží, a že chce své peníze utratit za krabičku cigaret. Tady v reálném socialistickém světě bohužel chybí tržní mechanismus, kterým by si pak takový člověk léčbu svého poškozeného zdraví musel zaplatit ze svých peněz, či by si musel najít zdravotní pojišťovno ochotnou ho - za úměrně vyšší individuální pojistné - pojistit (pokud ale budeš trvat na tom, že tvé řešení paternalistického státu je správné, chceš řešit další regulací problém, který by v první řadě bez regulace zdravotnictví vůbec nevzniknul).

“Opět je dobré se zamyslet, zda toto opravdu je zamýšleným účinkem hnutí EKOlej.”
nemusím být Andrea, abych věděl, že tohle cílem není... Imo je dobré se zamyslet, proč si vůbec myslet, že členové hnutí EKOlej by o něco takového usilovali...

Na to aby člověk něco způsobil o to často nemusí usilovat, spousta lidí v '48 taky chtěla usměvavý lid pracující v potu tváře na společném prospěchu, a přesto to neodvratně vedlo k sedlákům visícím na stromech, emigrantům a bezdůvodně zavřeným zastřeleným. I za Ekolej nemluví jejich slova, ale důsledky jejich činů...

krom toho na kolektivismu není objektivně nic špatného. Špatné bylo jeho využití totalitními ideologiemi. Kolektivismus (s protipólem individualismus) je normální dimenze kultury stejně jako např. maskulinita-femininita nebo vzdálenost moci. Kolektivismus není nijak v rozporu s kapitalismem!! Např. Japonsko bývá řazeno mezi kolektivistické kultury... Je sice spíše (imho světlou) výjimkou mezi vyspělými zeměmi (ty jsou spíše individualistické), ale prostě je dobré si to uvědomit.

Tohle už jsem slyšel hodněkrát - komunismus/socialismus/nacismus je přece super idea když by se aplikovala na dokonalého nesobeckého člověka, jenom ty lidi to vždycky zkazí...
- NE!, každý režim, který u člověka předpokládá vlatnosti, jaké člověk nemá, je špatný a povede k utrpení většiny zúčastněných - vždycky a všude!

... jak jsi tady ale správně řekl už dřív, zřejmě se neshodneme už v základním paradigmatu/axiomu:
Ty věříš, že člověk je hloupá troska, že je neschopný nést odpovědnost za svůj život a svá rozhodnutí, a je mu lépe když o jeho životě rozhodne nějaký moudrý vládce (tady se nabízí otázka kde se tedy ti moudří vládci mezi těmi nedokonalými lidmi vezmou, a jak se poznají ).
Já zase věřím, že každý je odpovědný sám na sebe, má právo naložit se svým životem a majetkem, jak zná za vhodné, a jeho svoboda takto činit končí jen tam, kde začíná svoboda někoho jiného.

A poznámka na závěr: demokrat i diktátor vypadají stejně, když druzí kráčejí směrem kterým chtějí jít, poznáš je od sebe jen tehdy, když se jejich názory s ostatními rozchází.

Ad ekodiskuse na KolejNETu:

Jedinou připomínku mám k tomu vypnutému počítači - můj LCD monitor se po vypnutí/uspání počítače přepne do standby módu, ve kterém má spotřebu 0,8 W ( http://www.lcdmonitor.org.uk/category/acer-lcd-monitors/ ), a uspaný notebook je na tom podobně (vzhledem k tomu že tak vydrží několi dní na cca 50Wh baterku), což dělá spotřebu cca 180 Wh týdně, což je v penězích najvýše 80 h, což jsou náklady (a tedy zhruba škoda způsobená životnímu prostředí) na půl PET flašky, což je asi naprostý pakatel oproti tomu co v mém koši za ten týden skončí. Cost-benefit analýza anyone? :)

Jako ekonomický rýpal bych ještě dodal, že kolej ušetří peníze za elektřinu (těch 80 h = 3,20 měsíčně), a tak jí zbyde víc peněz, za což zvýší plat svým zaměstnancům (celkem o 3,20 :)), kteří to utratí za zboží, a jelikož mám víceméně podobný spotřební koš jako oni, budou i externality na životním prostředí způsobené jejich útratou 3,20 korun statisticky stejné, jako kdybych si těch 3,20 nechal a pěkně je propálil sám ke svému užitku :). Navíc, čekání na bootování počítače by mě stálo za týden třeba 14 minut, které nebudu moci vydělávat, a společnost tak přijde o tento užitek. Takže se mě i společnosti vyplatí nechávat ten počítač jen uspaný, a jediný, kdo na tom bude tratit, budou zaměstnanci KaMu, kteří si 3,20 na svůj chléb vezdejší budou muset vydělat prací, tzn prodejem své komodity "lidská práce" někomu, kdo z ní bude mít subjektivní užitek větší, než je jeho subjektivní užitek z vlastnění oněch tří korun dvacet. V konečném důsledku se pak vypínáním počítače připravuji o peníze, zatímco na svůj úkor podporuju zaměstnance KaMu ve flákání (případně KaM v nehospodárnosti). Vydělá však na tom tiskárna ekoletáků, které zase předáte právo proměnit vaše peníze v CO2 vy :)

Jenže na upřímnější leták "Ochuďte se, snižte si kvalitu života a přispějte tak vaší oblíbené ubytovatelce" by se bez zelených řečí chytlo řádově méně lidí, a o tom ta mediální ekologie dneska je :) (ta ekologie je takový koncept který po prvním fouknutí ekonomického racia odletí v cárech v dál, co?:))

Konec úvodní lekce přednášky "jemný a ohleduplný úvod do ekonomie pro ekology".

Pokračování:

… a to je právě ten chybný způsob uvažování - pokud totiž své peníze nespálím, utratím je za něco, a výroba 99% "něčeho" má ekologické externality, a to většinou stejné (u levnějšího zboží je cena daná náklady na výrobu, tedy vytěženými/vypěstovanými surovinami(externality), nebo výdělek vyrábějících (který bude taktéž utracen za neekologické zboží), u luxusního zboží platím "hejlovskou přirážku" za přidanou hodnotu výrobci, který jí také investuje nebo utratí, obojí s externalitami).

Ještě jednou, elektrárna vytěží a spálí o trošku uhlí méně, ale třeba továrna na jogurty mi vyrobí a doveze půl plastového kelímku jogurtu s řádově stejnou ekologickou stopou jako to "ušetřené" uhlí.

I kdybych ušetřil těch 3,20 přímo sobě (a ne koleji), stejně tím, že je utratím, způsobím řádově stejné škody na životním prostředí, jediný způsob, jak být opravdu ekologický, je ty peníze spálit (nebo ekologicky zakopat ) - a to je jediná věc, kterou můžou ekologové hlásat, pokud opravdu chtějí nějak šetřit životní prostředí, a nejen přerozdělovat spotřební koš ve prospěch firem co umí dělat zelené public relations.

Ale nezoufej, nejsi sám kdo takovou chybu dělá, podobně hloupé argumenty používá i Europarlament - viz tisková zpráva k vyhlášení zákazu žárovek (od září, btw): http://www.europarl.europa.eu/sides/get ... anguage=CS.

"An average household switching from incandescent bulbs to compact fluorescent ones could make net savings (taking into account higher cost of replacement bulbs) of between € 25 and € 50 a year on its electricity bill. These savings would release an extra €5 to 10 billion into the EU economy each year."

- A to jako peníze utracené spotřebiteli za žárovky a elektřinu šly předtím kam, když ne do evropské ekonomiky? Zase to samé - není to ekologie, je to násilné přerozdělení spotřebitelských preferencí od žárovek a elektráran na spřátelené výrobce rtuťnatých zářivek.

A ať neříkáte že jsem destruktivním elementem, nabídnu vám jedno řešení, které je staré jak lidstvo samo, ale ekologové na něj většinou reagují osobními útoky a pokusem o marginalizaci názoru dotyčného a zařazení mezi okrajové extremisty:

To řešení se jmenuje svobodný trh, a bylo by protikladem k současnému socíku, kdy každý platí stejně nezávisle na tom kolik spotřebuje, a nemá tak žádnou motivaci šetřit (ba naopak - kdy vytočí nejvíc vody, propálí nejvíc elektřiny, ten vydělá, kdo se omezí, prodělá). Navrhuji tedy měřit spotřebu elektřiny a vody, a zcela normálně jí platit nad rámec (patřičně sníženého) kolejného. Kdo si cení kapajícího kohoutku a zapnutého počítače více, než je tržní cena této vody a elektřiny, rád jí zaplatí, a kdo ne, ten začne šetřit, a to zcela přirozeně, bez propagandy a bez přesouvání rozhodnutí o spotřebním koši (a s tím spojené moci - kdo utrácí, má v kapitalismu moc ovlivňovat rozhodnutí výrobců, a to přímo úměrně s útratou) do cizích rukou.

Tak co - jsem zlý nebezpečný okrajový extremista klausista? :))

…důvod proč tady teď máme jakžtakž civilizovanou a celkem konzistentní Evropu je jen a pouze ten, že církev vydržela přes 1000 let nabulíkovat spodním 70ti procentům, že má patent na rozum, my budeme přemýšet a říkat co dál, a ty pracuj a odevzdávej peníze, neboť hle, zde si v moudré knize přečti, že život na zemi je utrpení a tak se nediv že trpíš i ty. Jsi poslední ho*no všech ho*en, ovce vedená moudrým pastýřem, a tak to má být. Třikrát opakuj amen,a příští neděli přijdi zas, s mincí.

Důležitou součástí byla morálka, lid potřebuje řád, a tak měl na papíře jasně napsáno 10 věcí co se dělají a nedělají, a po celé milénium bylo jasno. Ten morální rozměr byl nesmírně důležitý, zaručoval že lidský druh rozumně přežije, a bude se k sobě chovat v mezích slušnosti, a fungovalo to.

Pak přišla věda, průmyslová revoluce, a najednou se nahradilo církevní tmářství vírou ve schopnosti odhodlaného člověka - zlatý to věk lidského ducha. Musela to být nádherná doba, jestli měl rozum zlatý věk, bylo to 19.století!

Jenže se tak nějak pozapomnělo na vedení těch mas, a přišli populisti, a stali se novými bohy. A byly války, a přišlo další náboženství - práva pro utlačované ovce, a to tak, že všechna a hned. Všichni patří do těch horních 30ti procent, a mají práva na všechno.

Jenže tohle zřízení má poločas rozpadu splátkového kalendáře, a tak se teď formuje zase další náboženství, zelené, jenže tohle lidem nic nepřináší, nemá žádný morální rozměr kterým se křesťanství honosilo, a jeho autority jsou lidu směšné. Přežije jen obrovským násilím při kterém bude muset z lidí udělat tak hloupé ovce, aby si nevšimli že nový bůh je postaven z odpadků.
A pak se tahle společnost rozpadne vlastní vahou, protože jí nebude držet pohromadě žádná moráka.

Před projevem prezidenta České Republiky v Evropském Parlamentu Česká Televize pořádala při pořadu Události, komentáře anketu s následující otázkou:

Mělo by Česko přijmout lisabonskou smlouvu?
Ano, smlouva přináší potřebnou reformu Evropské unie. (32%)
Ne, omezila by naši suverenitu. (65%)
Nevím, neznám její obsah. (3%)

Anketa však nedopadala podle přání svých autorů, a tak se jí Česká Televize rozhodla cenzurovat – odstranit z webu. Anketa zmizela, výsledky už nebyly nikde dále zmíněny (srovnej s ohlasem Paroubkem objednaného průzkumu STEMu, který dopadl v obráceném poměru). To lze dokázat například vyhledáním textů odpovědí na googlu.

Web však má paměť, a tak zde prezentuji obsah stránky http://www.ceskatelevize.cz/program/10204175092-17.02.2009.-00:16-3-udalosti-komentare.html tak, jak si jí pamatuje Google z dotyčného večera 17. 2. 2009:

(kliknutím lze zobrazit obrázek celé stránky, její HTML kód najdete zde).

Jedná Česká Televize ve veřejnoprávním zájmu? Vrací se do České Republiky po dvaceti letech svobody cenzura?

Ad Petr Koubský: Obyčejný fašismus:

Svět ale není černobílý, k pozornosti doporučuji tyto věty:

Pravdu měl Milton Friedman, který na dotaz, zda by USA měly otevřít dveře každému, řekl: „Bohužel ne. Nemůžete mít současně jak volnou imigraci, tak sociální stát“ (The Economist, 2002)

Za těchto podmínek není žádný sociální stát ufinancovatelný a volná migrace a snaha aktivistů po regularizaci migrantů se setká z odporem občanů jako plátců do tohoto systému.

Je jednoduché označit Kotrbu jako fašistu, ale stejně tak jednoduché je označit jako fašistu každého občana, který nechce, aby stát z jeho daní platil vzdělání pro tisíce nelegálních přistěhovalců - a použít to jako bič, ultimátní argument "buď nám dáš bez řečí své peníze a my určíme kdo za ně vystuduje, anebo jsi fašista".

Troufám si říct, že fašista nejsem, a přesto nechci aby Česká Republika platila vzdělání přistěhovalcům, stejně tak, jako ho například USA nezaplatí mě (ale nechá mě vydělat si na něj vlastní prací pokud o mou práci bude zájem - a přesně to zmíněným přistěhovalcům rád umožním také).

Pokud se ale do ameriky vydám za všechny své peníze, a budu doufat v lepší zítřky, aniž bych uměl tamní řeč a měl pracovní vízum, budu vyhoštěn a těžko se tomu budu moci divit. A dokonce řeknu že to bude spravedlivé, i když by mě tam chtěl americký levicový aktivista nechat, a krmit mě za peníze z amerického rozpočtu.

A ještě přidám příklad Francie, která taky tak moc nechtěla být označována za nekorektní a fašistickou, až má přes 8 milionů arabů, kteří se na přijímání sociálních dávek a trestných činech podílejí mnohem větším podílem, než je jejich zastoupení v populaci, a významným způsobem také ovlivňují výsledky voleb ve svůj prospěch (na což jsou jistě taky pravdivé statistiky - a my teď máme na výběr, buď si přiznat že i realita je "fašistická" a tak naše definice fašismu přerostla zdravou mez, anebo zavřít oči nad daty a lhát si).

Mít otevřené dveře je na papíře hezká idea, ale riskujeme tím, že se k nám nastěhuje bez našeho souhlasu někdo, koho bychom přes zavřené dveře nikdy nepustili.

Ad Nového Hitlera nepřipustíme, ujišťují se v krizi Němci:

"Nového Hitlera nepřipustíme, ujišťují se v krizi Němci" - Ne, vůbec ne, nebezpečí nacismu dobře známe a historie se rozhodně opakovat nebude, a krize proto vyžaduje silnou a jednotnou Evropu pod vedením silného vůdce Sarkozyho (kterému Lisabonská smlouva vytváří stálý post Nejvyššího představitele EU), aby se lidé z nouze nepřikláněli k extremistickým stranám.

Už i já začínám chápat co je to marxistická dialektika. Ale že si toho nevšimnul jediný z citovaných, to je s jejich tituly na pováženou.

Ad DARPA develops a 1.8 gigapixel digicam:

Uses? What about realtime hires monitoring of a battlefield, both war and civil (having a realtime zoomable video of whole revolting city in one frame will make crowd control soo much easier and more effective - now you can deploy taser barriers with single click of a mouse while hundreds of protesters die from heart attack, also good to position those microwave pain effectors with maximal efficiency). 
I can't wait for this to be used against me for my own money!!!

Ad Stvořit Marťany od akb

Pěkná ilustrace posunu ideálu lidstva od mocného člověka dobyvatele, majícímu řád a touhu po poznání, kterému jsou hranicemi jen fyzikální zákony a vlastní možnosti, k nesebevědoménu dítěti v koutě postmoderního nejasného světa, zděšenému každým projevem své síly.
Smutné - a ano, h-cz, projev poslední generace. Mrzí mě že i AKB k ní ukazuje cestu.

Ad názory ke článku Jiřího Kinkora Příčina krize nepřiznána, řešení nemožné:

Pro V

Myslíte že by se banky vrhly do agresivního prodeje hypoték chudým, kdyby americká vláda nevydala Community Reinvestment Act, který bankám nakazoval více než 50% hypoték dát nespolehlivým chudým (tzn, banka nemůže dát hypotéku důvěryhodnému věřiteli, aniž by předtím nedala jednu i někomu kdo pravděpodobně bude mít problém se splácením)?

A co asi udělá každá rozumná banka když stát vytvoří dvě obrovské konsolidační agentury kdykoliv připravené vykoupit špatnou hypotéku za nadhodnocenou částku?

Je to regulace? Ano. Je to příčina krize (vznik hypotečních balíčků nadhodnocených státní ratingovou agenturou)? Ano.

Přemýšlejte a čtěte.

Ad diskuse o Hlavenkově článku o legalizaci internetového sázení:

Milý socialisto JiHo, pokud stát zdaňuje nějakou činnost navíc oproti běžným daním, měl by to dělat jen v míře nutné k pokrytí externalit, které tím státu vznikly, v konkrétním případě by se tedy mělo spočítat, jakou zátěž přináší rozpočtu sociálního systému péče o gamblery co přišli o střechu nad hlavou apod., a uložit daně tak, aby tyto náklady pokryly.

Nemyslíte, že pokud stát vybere víc, stává se z něj další úplatný účastník obchodu s morálkou (má motivaci mlčet o problémech, aby si nenarušil velmi pěkné příjmy ze zdanění sázek)?
Pokud stát použije takhle vybrané peníze třeba do důchodového rozpočtu, neříká mi tím vlastně, že když bude mít někdo z mých blízkých malý důchod, je úplně v pořádku když se přidám k mafii, a budu tím odčerpávat její "nemorálně nabyté" peníze pro péči o např. dědečka - a tím jí budu podporovat aby vydělala víc?

Ad Jiří Hlavenka: Regulace není sprosté slovo:

Pane Hlavenko, o idee neregulovaného bankovnictví už toho bylo napsáno hodně, vaše úvaha je ale jen začátkem, kdy se samozřejmě výhodnost deregulace neukáže, protože banky sdílí měnu, a tak ta, která vytiskne nejvíce nekrytých peněz vyhrává.

Promyšlenější verze je například ta, kdy je bankovnictví regulované tak, že je (jedinou) povinností bank vydávání jen 100% krytých peněz. V takové bance za uložení peněz platíte poplatky (tak jako teď u čaských bank), máte ale 100% jistotu, že vám banka vždy kdykoliv vydá podkladové aktivum v hodnotě v kladu. Pokud nechcete platit, můžete bance peníze zapůjčit na termínovaný vklad, tím si je banka jista, že s penězi může po předem dohodnutou dobu nakládat, a za to vám dá úrok.

Ještě jiná varianta je ta, kdy si každá banka vydává vlastní peníze, čímž nemohou špatná banky snižovat důvěryhodnost měny, kterou sdílejí s bankami poctivými.

A ještě mě napadá, k celému článku - rozlišujte prosím regulaci od trestu za zločin, libertariánským ideálem není anarchie, ale stát s jasně definovanými (ale přehlednými) zákony, a rychlými a účinnými tresty za jejich porušení.
To, že zatknu a potrestám zloděje není podle liberálů zlá regulace, a doufám že to ani váš lánek nechtěl naznačit!

(Preventivní poznámka pro šťouraly: ano, ideál není dosažitelný, ale pokud chcete dělat nějaké koncepční změny, je třeba mít před očima nějaký cílový stav ke kterému chci těmi změnami dojít/přiblížit se, jinak nejsou tyto změny koncepční, ale ad-hoc a chaotické.)

Z kraví idylky ...

Celý areál pokračuje další halou, kde krávy čekají na početí a otelení.

V "harému" leží v hluboké podestýlce. Odpočívají a těší se na umělé oplodnění. Dál už jsou jen strakatá telátka. Po několika dnech dostanou obojek s čipem, který jim určí další scénář.

V deseti dnech života si už mohou vzít z umělého vemene jen tolik teplého mléka, kolik určí automat podle jejich váhových přírůstků. Po sedmdesáti dnech se to samé stane při přechodu na suché krmení, po půl roce zamíří na odchovnu do nedalekého Jankova. Vše se opakuje v režii nizozemského robota.

Být krávou je osud. V automatizovaném kravíně se zvířata zvědavě otáčejí za každým lidským hlasem. I dojnice s moudrým pohledem, které právě škrabou na zádech rotující kartáče.

Neskutečný autorský kýč, idylka jak z Rudého práva, ale je tam všechno, i to jak jsou tam ty kravičky vlastně spokojené, i to, že ke štěstí jim stačí mít v pár drobnostech pocit, že vyzrály na ostatní, a mají se teda v tom eurochlívku o trochu líp než ty okolo. A je jim dobře, stejně jako bude nám všem, jen ty jatka pořád někde za stodolou stojí, a za plechové zdi nikdy nenahlédneme... už to jen předělat na lidi.

Ten redaktor ani netuší jakou perlu napsal, jestli bych se neměl ve Vatikánu zeptat jestli to není zázrak, takové tele z jalové krávy...

Hlavně že se chlubíme jak člověka odděluje od zvířat to, že si umí předat vědomosti z generace na generaci - a ona to zase taková sláva není.
Lidi nemají schopnost abstrakce, každý si myslí, že nějaký Hitler se přece znova nemůže vrátit - ale to by fakt musel mít hnědý oblek, rudou pásku s krojcem a knírek aby ho lidi poznali a poslali kam patří, když bude zrovna bez knírku a třeba v zelené, tak mu to většina zase sežere... a zrovna tak s tím socialismem, taky se přebarví vlajka a místo tanků najmou právníci a najednou je lákavý :(.

K blížícímu se konci francouzského předsednictví se rojí jako vždy spousty komentářů, tentokráte ale mají povětšinou jednotný tón: Obdivují rozhodnost Sarkozyho, konkrétně Kateřina Šafaříková v LN ho chválí za to, že nečekal až se ta pomalá demokratická Unie dohodne, a jal se jednat (jakoby s jejím mandátem) na vlastní pěst, rychle a efektivně.

A právě v tom tkví klíč k ovacím: Nicolas Sarkozy dal Evropanům ochutnat opojný pocit, že jejich klub je hybatelem světových událostí, že je tím, kdo udává tón. Na chvíli je zbavil komplexu méněcennosti tváří v tvář USA, jeho energičnost na chvíli setřela nálepku, že unie je k uzoufání pomalá byrokratická mašina, která se bojí rozhodnout.

Evropa pod jeho vedením mluvila jedním hlasem a konala. - a to proto, že měla opravdu jen jediný hlas, všechny ostatní byly umlčeny!

Intelektuálové jsou unešeni rychlostí efektivitou nové vlády, zdůrazňují, jaká je škoda, že za ČR to nevezme do rukou někdo podobně energický, a Francie se už nabízí, že kdyby nám to nešlo, jejich silný Duce to vezme i na další půlrok.

Koukám se na to a mrazí mě v zádech - je tohle mechanismus, kterým Hitler nadchnul Německo? Tím, že se postavil do čela oslabené říše a dal jí, výměnou za diktaturu, silné a rozhodné vedení? A taky mu tleskali i v zemích které už zanedlouho trpěly německou nadvládou, a říkali svým rozvážným demokraciím, "podívejte se, tak takhle se to dělá"? Opravdu jeden jediný Sarkozy oblbne elity Evropy natolik, aby mu dali neomezené pravomoce (=prominuli mu obcházení už teď slabých mechanismů chránících demokracii)?

Bojím se další evropské diktatury, a trochu i toho, že mocenské mechanismy zjistí, že nadšení z Vůdce po čase upadá a evropskému národu je třeba dodat nadšení (a odvést pozornost) nějakou válkou, ať už proti nepříteli vnitřnímu, vnějšímu, či třeba proti globálnímu oteplování.

Evropská Unie vydala počítačovou hru ve které děti ovládají Evropu (Evropa 2045), Be MEP - simulační hra 'staň se europoslancem', Seminář Simulační hra jako metoda v ekologické výchově: proč se evropa tak snaží zajistit dětem hry (o simulační hře evropského parlamentu nemluvě)?

In World War II, the United States was facing a serious shortage of meat. The Committee on Food Habits was charged with figuring out how to keep Americans healthy without the same meat they’d been accustomed to — and instead eating intestine and kidneys — so they asked Lewin to help.

Lewin’s approach was brilliant. As Eliot Aronson writes in Age of Propaganda, Lewin convened groups of housewives, who at that time were the chief decisionmakers about food. He then split them into two groups:

Group 1 received a 45-minute lecture, which “emphasized the importance of eating these meats for the war effort; it stressed the meats’ health and economic advantages…the lecture concluded with a testimonial from the speaker about her success in serving intestinal meats to her own family.” 3% of the attendees ended up serving intestinal meats to their families.

Group 2, by contrast, spent the same amount of time discussing the problem of a meat shortage, but in this experimental condition, Lewin did something extraordinarily clever: He asked them, “Do you think that housewives like yourselves could be persuaded to participate in the intestinal meat program?” The women then discussed how that might happen. In this group, “32% of the housewives who had engaged in self-persuasion served their families intestinal meats.”

Jinými slovy, pasivní reklama měla účinnost 3%, pokud ale lidé (klidně i za úplatu/ve hře, to je úplně jedno) měli obhajovat názor protistrany, přesvědčilo to 32% z nich ke změně názoru!!!

EU dobře ví co dělá, to je obyčejný brainwashing, 10* účinnější než reklamy, stačí odvést pozornost od toho zda je EU dobrá k tomu, co by EU měla dělat (když už tu je), a rázem se nikdo nebude ptát. Jako hra to navíc vypadá nevinně, narozdíl od toho, kdyby učitelé posílali žáky šířit eurovíru do ulic, a přitom to má stejný účinek. A to vše za peníze Liškova ministerstva propagandy.

Ad Tomáš Sedláček: O krizové filozofii:

Ano, je to takové hezké. Poplácání po zádech - hodné ovečky, poslouchají, nedělají runy, a drží papule když jim bereme z peněženek miliardy - na co vlastně? Toxická aktiva se nevykupovaly a nabídnuté peníze si banky pevně drží a nikomu nepůjčí, prostě k nim zadarmo přišly a teď je mají. A mezitím se lže na všech frontách o zamrzlých úvěrových trzích, které jsou tak vysoko jako nikdy předtím: http://myego.cz/item/tarp-je-mrtev-at-zije-tarp

Ne, krize která by z lidí dostala to nejlepší by nastala když by vlády zcela přirozeně nechaly padnout ty, kteří byli hloupí, či doufali že horkou bramboru sub-prime balíčků ještě někomu se ziskem prodají než se balíčky otevřou. A stejně tak ty, kteří vyrábí málo prodejné produkty (GM, Forde, to je zase pro vás). A taky ty, kteří neuměli počítat a uvázali se k hypotéce na kterou nemají.

Prostě aby vlády nedělaly nic, a konečně by se ukázalo kdo se má dobře protože si to zasloužil a kdo proto, že si půjčil víc než může splatit.

Pak by to byla očistná katarze, ale teď není, teď je to jen povedený podvod na všech kdo vábení levných peněz nepodlehli a odříkali si je, a v tom vám oponuji.

Cui bono pane Sedláčku, ekonomický stratégu jedné z bojujících stran?